Kapitola 6. - Naše mince - Od koruny k euru

Rozdělení kapitoly:

Kapitola 6 - Vývoj měny u nás - Od koruny k euru

Pokles ceny stříbra od sedmdesátých let 19. století způsoboval rakouskému (resp. rakousko-uherskému) státu četné problémy. Ty postupně způsobily zrušení vazby rakouské měny na stříbro (1879). V peněžním oběhu začaly vysoce převažovat papírové peníze a stříbrné mince ležely ve velkých množstvích v trezorech Rakousko-uherské banky. V roce 1892 došlo k rozhodnutí o zavedení nové měny zlatého standardu, tj. měny, v jejímž je stanoven pevný kurs měna ke zlatu.

Zavedení korunové měny

Nové měna byla vyhlášena 11.8. 1892. Aby byla nová měna odlišena od předchozí, stala se základní měnovou jednotkou koruna, dělená na 100 haléřů, váhovým základem pro ražbu mincí byl nyní již kilogram. Obyvatelé českých zemí byly informováni o nové měně pomocí takovýchto letáků, o jejím zrušení v příštích letech se zřejmě dozvíme pomocí internetu a televize...

Rakouský zlatý vs. zlatá koruna

Rakouský zlatý měl proti koruně hodnotu 2:1 (právě z toho vzniklo lidové označení desetikoruny “pětka”). V oběhu totiž dlouhé roky zůstaly papírové peníze rakouské měny (korunové bankovky přišly do oběhu až v roce 1900!) - a deset korun tedy představovala v oběhu pětizlatková bankovka...

Drobné haléřové mince byly raženy z běžných kovů-niklu a bronzu, ve válečných dobách (od roku 1914) dokonce ze zinku. 1, 2 a 5-korunové mince byly raženy z různého stříbra a mince v nominálech 10, 20 a 100 korun byly raženy ze zlata...

1-koruny

1-korunové mince rakouské i uherské ražby byly raženy vždy ve dvou typech a vždy se měnil model hlavy císaře. Na rakouské verzi modes hlavy s vavřínovým věncem (1892-1907) nahradil ten bez vavřínového věnce (1912-1916). Na uherské ražbě došlo jen k drobné odchylce a vavřínový věnec císař má i na staré zažbě (1892-1906) i na nové (1912-1916).

Mince byly raženy ze stříbra čistoty 835/1000, hmotnost mince byla 5 gramů a její průměr 23 mm.

2-koruny

Stříbrné 2-koruny byly raženy pouze ve dvou typech - rakouské (1912,1913) a uherské (1912-1914) Mince byly raženy ze stříbra 835/1000 o hmotnosti 10 g.

Oběžné 5-koruny

Pokles ceny stříbra způsobil, že i nejmenší korunové mince mohly být raženy z kvalitního stříbra. Byly to 1, 2 a 5 koruna.

Rakouské pětikoruny byly postupně raženy ve třech podobách - Byla to verze s vavřínovým věncem ražená v letech 1900 a 1907, verze Marschall ražená v roce 1909 a verze Schwartz ražená rovněž v roce 1909.

Uherská ražba byla stále ve stejné podobě ražena v letech 1900,1906 (zkouška RR), 1907, 1908 a 1909.

Použité stříbro mělo čistotu 900/1000, hmotnost mince byla 2,4 g a její průměr byl 36 mm.

Pamětní 5-koruny

Stříbrné 5-koruny byly v R-U ze všech stříbrných mincí nepoužívanější pro pamětní ražby. Mince si vždy zachovala svou hmotnost i průměr. Jediné, co se změnilo, byl její mincovní obraz.

V roce 1907 byla ke 40. výročí usednutí Frantška Josefa I. na uherský trůn zhotovena tato 5-korunová mince. Byla ražena v nákladu asi 300 tisíc mincí v mincovně Kremnica.

K 60. výročí nastoupení vlády Franciška Josefa I. v roce 1908 byla vyražena tato pětikoruna v nákladu 5 milionů kusů.

Zlaté desetikoruny

V této době měla koruna nejvyšší hodnotu, proto bylo možné vyrábět 10, 20 a 100 korunové mince z vysoce kvalitního zlata

Desetikorunové mince s portrétem císaře Františka byly raženy stejně jako všechny mince ve dvou verzích - rakouské a uherské. Kromě toho však byl postupně měněn minovní obraz a proto známe tři typy rakouských ražeb - tzv. typ V. (1892-1906), typ Marschall (1909), typ Schwartz (1909-1912). Názvy vznikly podle rytců, kteří mince navrhli. Ražba mince s letopočtem 1912 pokračuje až dodnes v podobě novoražeb.

Mince byla ražena ze zlata o čistotě 900/1000, vážila 3,387 gramu a její průměr byl 19 mm.

Zlaté dvacetikoruny

U dvacetikorunových mincí se setkáváme dokonce se čtyřmi typy mincovních obrazů. Mimo tzv. typu V. (1892-1905), typu Marschall (1909) a typ Schwartz (1909-1916) došlo ještě v roce 1916 ke změně rakouského znaku a proto bylo nutno razit nové mince. Ty byl raženy pouze s tímto jedním letopočtem.

Uherská ražba byla ražena v letech 1892-1915. V letech 1914-1916 také se znakem Bosny.

Mince byla ražena ze zlata o čistotě 900/1000, vážila 6,775 gramu a její průměr byl 21 mm. Rakouská ražba s letopočtem 1915 pokračuje dodnes v podobě novoražeb.

Zlaté stokoruny

Stokorunová mince rakouské ražby byla ražena ze zlata 900/1000. Vážila 33,875 gramů a její průměr byl 37 mm. Narozdíl od své uherské sestry byl na této minci portrét císaře Františka Josefa I. Na mincích se můžeme setkat s letopočty 1909-1915. Ražba posledního ročníku probíhá až dodnes v podobě novoražeb.

Stokorunová mince uherské ražby má přesně stejné parametry jako rakouská. Rozdíl je v mincovním obraze, kde je zobrazena celá postava císaře spolu se symboly moci. Můžeme se setkat s ražbami z let 1907-1908. Poslední ročník patří mezi velmi cenné mince.

Kromě těchto běžných mincí bylo 100 korunových ražeb také užíváno k ražbě pamětních mincí. Stokoruna vlevo byla ražena v roce 1908 k 60. výročí vlády Františka Josefa I. Stokoruna vpravo z roku 1907 potom ke 40. výročí nastoupení Františka Josefa na uherský trůn.

Koruna československá (1918-1993)

Vznik samostatné Československé republiky 28. října 1918 byl v krátké době provázen potřebou vytvoření vlastní měny, která by oddělila nově vzniklý stát od měnového vývoje (a rozvratu) ostatních zemí bývalé monarchie, kde vesměs došlo k mimořádně vysoké inflaci. Zákonem č. 84 z 25. února 1919 byl ministr financí A. Rašín pověřen, aby provedl okolkování bankovek a soupis jmění. Téhož dne v noci obsadila čs. armáda hranice, byl přerušen poštovní styk i železniční spoje.

Ve dnech 3.-12. března 1919 bylo okolkování bankovek v oběhu provedeno. 10. dubna 1919 byl vydán měnový zákon, který stanovil měnovou jednotkou korunu československou (Kč). Počáteční představy o “nemonarchistické” měnové jednotce, která koruny nahradí, zůstaly v oblasti pouhých přání.

Na stole ležely návrhy názvů jako "Sokoli" či "řepy" pro označení drobných mincí. Zpočátku “provisorní” řešení "koruna" nám zůstalo dodnes.

Jiným extrémem se ukázala nabídka v podobě návrhů celé série československých mincí (2, 5, 10, 20 haléřů; 1, 2, 4, 5 a 10 korun) vyrobených z PORCELÁNU! V literatuře chybí zmínka, která z tehdejších našich porcelánek projevovala zájem o ,,ražbu“ mincí z hlíny.

Tento nápad zní jako utopie a porcelánové mince musí být při běžném denním peněžním styku velice nepraktické, ale o zcela nemožnou záležitost nejde.

Je ze světa už známo mnoho případů používání porcelánu k výrobě mincí a medailí. Většinou se však jedná o pamětní medaile. Nacisté si například ve slavné porcelánce v Míšni nechávali vyrábět medaile s vyobrazením nacistických úspěchů.

Při vypsání výtvarné soutěže dostali umělci pokyny, jak asi budou nové československé mince vypadat, což je zajímavé ve srovnání s tím, jak nakonec vypadaly. Tehdejší oficiální kruhy uvažovaly (na konci roku 1919) o tom, že budeme mít mince 1, 2, 5 haléřů (z bronzu), 10, 20, 50 haléřů z niklové směsi, 1, 2 a 5 franků ze stříbra a 10, 20 franků ze zlata. Stříbrné mince měly mít průměr 24, 28 a 38 mm, zlaté 19 a 21 mm. Pokud jde o zevnějšek, nedoporučovalo se soutěžícím pomýšlet na mince s otvorem uprostřed (jako to měla platidla francouzská).

Jaký zvolit kov k ražbě?

V různých etapách přípravy čs. mincí se stále ještě uvažovalo, že některé nejnižší nominály se budou razit ze železa. Tato úvaha dosáhla velmi konkrétního stadia, když železárny v Podbrezové podaly státní mincovně nabídku na dodání železných střížků pro 10-ti a 50-haléře po 30 milionech kusů. Dodací lhůta 15 měsíců byla však pro mincovnu nepřiměřeně dlouhá. Nelze jednoznačně říci, že by při kratší dodací lhůtě došlo skutečně k ražbě ze železa.

Nakonec, jak víme, se upustilo i od ražby prvních československých mincí v drahých kovech. Když se schylovalo k realizaci a zahájení výroby, bylo nutné také kalkulovat a jednoduše se zjistilo, že mince z drahých kovů by například u uvažované stříbrné 1-koruny, musely být malé, až nepatrné, aby se jejich výroba vůbec vyplatila.

Ražba mincí byla zahájena v roce 1921 v mincovně v Kremnici a mince přišly do oběhu 18. února 1922. Jak vidíte na obrázku, postupně se testovaly ražby korunových mincí ze zlata, stříbra, hliníku či mědi. Nakonec však zvítězila jedna z levnějších variant a mince se začaly razit z mědiniklu. První papírové peníze ČSR přišly do oběhu ještě v témže roce.

První zlaté a stříbrné mince Československa

Prvních oběžných i pamětních stříbrných mincí se Československo dočkalo až v roce 1928. Šlo o oběžné pětikoruny a pamětní desetikorunu k 10. výročí Československa.

První, i když obchodní zlaté mince-dukáty se začaly razit už o pět let dříve v roce 1923 a Československo si tak částečně ukojilo touhu po zlatých mincích. Ovšem těch zlatých oběžných, jak se v prvních přípravách platidel plánovalo, se nikdy nedočkalo.

:: více v Kapitole 10 - Tradice našich dukátů ::

Těžké časy naší koruny

Československá koruna dále bez vážné újmy provázela lidi celým 20. stoletím. Během této doby došlo k několika těžkým údobím, které ovšem koruna zvládla. První přišlo v roce 1939 - kdy došlo k rozdělení republiky. Mince začaly být raženy ze zinku. Odtržením Slovenska od Protektorátu Čechy a Morava vznikl samostatný Slovenský štát, který razil své vlastní mince (vpravo).

V protektorátu začaly být tištěny nové bankovky s novým názvem státu i novými motivy. Bankovky samostatného slovenského štátu nejprve vznikali okolkováním československých bankovek z doby před válkou, později si na Slovensku tiskli své vlastní.

Koncentrační tábor Terezín

Jakmile byl Reinhard Heydrich jmenován do funkce zastupujícího říšského protektora (27. září 1941), začal se intenzivně věnovat konečnému řešení židovské otázky na území Protektorátu Čechy a Morava (ve věci urgoval sám Hitler).

Velmi brzy bylo rozhodnuto, že na území Protektorátu vznikne „sběrný a průchozí tábor“ pro židovské obyvatelstvo (podle Norimberských zákonů). Z několika možností (např. Himmler prosazoval město Tábor, čímž chtěl pokořit vlastenectví Čechů) byl vybrán Terezín, který byl na hranicích Protektorátu s Německou říší.

V Terezíně bylo v průběhu čtyř let internováno sedm národností: Češi, Němci, Rakušané, Nizozemci, Dánové a na konci války Maďaři a Slováci. Celkem tudy prošlo asi 140 000 lidí označených podle Norimberských zákonů za Židy, z nich téměř 35 000 zemřelo přímo v ghettu pod vlivem velmi špatných životních podmínek. V samotném táboře byly vězni nuceni používat zvláštní bankovky známé jako terezínské poukázky.

Velká peněžní reforma v roce 1953

Druhé těžké období pro naši měnu období bylo v roce 1953, kdy proběhla měnová reforma. Reformou vláda odstranila znehodnocení měny, přídělový systém i černý trh, zároveň ale poškodila mnoho drobných i velkých střadatelů, živnostníků a obchodníků kteří přišli o provozní kapitál. Přestože ještě 36 hodin před jejím provedením prezident republiky Antonín Zápotocký o známil, že koruna je pevná a takový krok nepřichází naprosto v úvahu, 1. června k reformě opravdu došlo.

Zatímco hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala v poměru 5:1, vyšší částky již v poměru 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz. Vklady u peněžních ústavů do 5 000 Kčs včetně byly přepočítávány v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz, vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, ty do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1.

Právě tento krok většina obyvatel pochopila jako velkou krádež, tím spíše, že členové komunistické strany dostali často lepší kurs, který navíc nebyl vázaný na výši částky. V některých městech došlo po reformě k nepokojům zejména mezi dělníky.

Nejsilnější odpor vzbudila měnová reforma v Plzni, kde byl její dopad ještě zvýrazněn tím, že plzeňská škodovka úmyslně vyplatila mzdy dříve, před reformou.

Námětem pro tento protestní leták se stala korunová bankovka.

Zavedení starých známých mincí

Hlíníkové 1-korunové mince v československu obíhaly až do roku 1957, kdy byl ražen známý typ se "sazečkou", jejíž autorkou byla Marie Uchytilová-Kučová. Drobné mince byly nejdříve dovezeny z Leningradské mincovny a všechny v hodnotách 1, 3, 5, 10 a 25 haléřů byly raženy z hliníku. Padesátihaléř přibyl až roku 1963.

V roce 1965 sjela z pásů mincoven mince, která u nás zatím něměla tradici - byla jí 3-koruna autorů Zdeňka Kolářského a Eduarda Hájka. Mince měla průměr 23,5 mm a vážila 5,5 gramů. V Československu se ovšem neuchytila a její posledním ročníkem byl 1969.

Spolu s návrhem realizované tříkoruny byla v roce 1965 Zdeňkem Kolářským připravovaná i nová 1 a 5-ti korunová mince.

Jejich příprava dospěla až do fáze zkušebních ražeb, mince však do oběhu nikdy nepřisly.

5-korunová mince od autora Jiřího Harcuby byla ražena od roku 1966. 7-gramová mince měla průměr 26 mm a s drobnou změnou v roce 1991 nás provázela až do vzniku české republiky.

2-korunová mince spatřila světlo světa ještě později. Až od roku 1972 se setkáváme s touto mincí autora Josefa Nálepy o průměru 24 mm a hmotnosti 6 gramů. Stejně jako 5-koruna byla i tato mince ražena s drobnou změnou v roce 1991 až do konce Československa v roce 1993.

Třetím zkušebním obdobím pro korunu byl rozpad Československa v roce 1993. A jak již víme, koruna žije stále s námi a její život ukončí nadobro až zavedení společné evropské měny.

Peníze po pádu železné opony

Návrat po 40 letech k demokracii a pád železné opony v listopadu roku 1989 nevedl ihned k ražbě nových mincí. Bylo napřed nutné stabilizovat politickou situaci a nové mince začaly být raženy až s letopočtem 1991. Jedinou výjimkou je desetikoruna s T.G. Masarykem, která nese letopočet 1990.

Změn bylo hned několik - z mincí zmizely symboly socialismu (hlavně pěticípé hvězdy), došlo ke změně státního znaku a lev tak byl nahrazen naším velkým státním znakem. Z důvodu změny názvu republiky na Československá federativní republika byla nad státním znakem také ražena pouze zkratka ČSFR.

První oběžné desetikoruny od doby císaře Františka

Další numismatickou zajímavostí bylo i znovuobnovení kovové 10 koruny, která byla vždy pouze bankovkou. Tyto mince byly dokonce raženy ve třech podobách, vždy však mají shodnou hmotnost 8 gramů a průměr 24,5 mm. Použitý materiál je směs mědi, hliníku a niklu v poměru 92:6:2

Desetikoruna s podobiznou T.G. Masaryka byla ražena v letech 1990 a 1993 a je známo 5 variant z roku 1990, které se liší podobou iniciálů autora mince Miroslava Ronaie.

Desetikoruna s podobiznou Aloise Rašína byla ražena pouze v ročníku 1992, podle údajů mincovny dříve plánovaná ražba s letopočtem 1993 nebyla uskutečněna.

Desetikoruna s portrétem Milana Rastislava Štefánika byla ražena v letech 1991 a 1993. Autory jsou Jarmila Truhlíková-Spěváková a Drahoslav Zobek.

Naše měna po rozpadu Československa

1. leden 1993 neznamenal jen rozluku politickou a územní, ale také finanční. Nástupci československé koruny (Kčs) se stala koruna česká (Kč) a koruna slovenská (Sk).

Bylo také nutno v České republice zřídit novou mincovnu, jelikož do té doby se všechny mince razily ve slovenské mincovně Kremnica.

Do vybudování mincovny v Jablonci nad Nisou 1.7.1993 byly mince prozatimně raženy v mincovně Hamburg (Hamburgische Münze Hamburg) či například kanadském Winnipegu (Royal Canadian Mint Winnipeg).

Proto se na některých mincích z roku 1993 můžeme setkat se symboly těchto mincoven. Značky a seznam mincoven, ve kterých byly některé české mince raženy naleznete zde.

Začaly být raženy 10, 20 a 50 haléřové mince z hliníku; 1, 2 a 5 koruny z oceli galvanicky pokovené niklem, 10 koruny z oceli galvanicky pokovené mědí, 20 koruny galvanicky pokovené mosazí a bimetalické 50 koruny.

10 haléřů a 20 haléřů

Autor návrhu desetihaléře byl akademický sochař Jiří Prádler. Na jeho lícní straně je český lev, na rubové straně je velké hodnotové číslo na pozadí stylizované vodní hladiny. Ta zdáleně může připomínat první československé desetihaléře, na kterých byly zobrazeny mostní oblouky Karlova mostu a hladina řeky Vltavy.

Autorem návrhu dvacetihaléře byl výtvarník Jaroslav Bejvl. Na lícní straně je český lev, na rubové straně potom velké hodnotové číslo tvořené stylizovanou trikolorou, v číslici "0" je malý lipový lístek.

10 haléřů	20 haléřů
Průměr: 15,5 mm Váha: 0,6 g Složení: AlMg (99+1) Mincovny: ražba v r. 1993 Hamburgische Münze Hamburg, od 2. pololetí 1993 i Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.), od r. 1994 pouze Jablonec	Průměr: 17 mm Váha: 0,74 g Složení: AlMg (99+1) Mincovny: ražba v r. 1993, 1994 a 1995 Hamburgische Münze Hamburg, od 2. pololetí 1993 i Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.), od r. 1996 pouze Jablonec

50 haléřů a 1 korun

Autor návrhu padesátihaléře byl akademický sochař Vladimír Oppl. Na lícní straně je český lev, na rubové straně je velké hodnotové číslo.

Autorkou návrhu korunové mince byla akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková. Na lícní straně je český lev na rubové straně je velké hodnotové číslo nad svatováclavskou korunou.

50 haléřů	1 koruna česká
Průměr: 19 mm Váha: 0,9 g Složení: AlMg (99+1) Mincovny: ražba v r. 1993 Hamburgische Münze Hamburg, od 2. pololetí 1993 i Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.), od r. 1994 pouze Jablonec	Průměr: 20 mm Váha: 3,6 g Složení: ocel pokovená niklem Mincovny: ražba v r. 1993 Royal Canadian Mint Winnipeg, od r. 1994 Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.)

2 koruny a 5 korun

Autorkou návrhu dvoukorunové mince byla akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková. Na lícní straně je český lev na rubové straně je velké hodnotové číslo vedle velkomoravského šperku (gombíku).

Autorem návrhu pětikoruny byl akademický sochař Jiří Harcuba, čili stejný autor jako u československé pětikoruny. Na lícní straně je český lev na rubové straně je velké hodnotové číslo na pozadí stylizovaného Karlova mostu s hladinou Vltavy. Lipový lístek na mostě symbolizuje jednu z mostních věží.

2 koruny české	5 korun českých
Průměr: 21,5 mm Váha: 3,7 g Složení: ocel pokovená niklem Mincovny: ražba v r. 1993 a 1994 Royal Canadian Mint Winnipeg, od r. 1994 i Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.), od r. 1995 pouze Jablonec	Průměr: 23 mm Váha: 4,8 g Složení: ocel pokovená niklem Mincovny: ražba v r. 1993 a 1994 Royal Canadian Mint Winnipeg, od r. 1994 i Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.), od r. 1995 pouze Jablonec

10 korun a 20 korun

Autorem návrhu desetikoruny byl akademický sochař Ladislav Kozák. Na lícní straně je český lev, na rubové je hodnotové číslo na pozadí národní kulturní památky Petrov v Brně. 10 Kč vzor 1993 je v oběhu od 12.05.1993. Mince existuje ve více vzorech a více variantách: varianta 1995 vzoru 1993, vzor 2000

Autorem návrhu dvacetikoruny byl akademický sochař Vladimír Oppl. Na lícní straně je český lev, na rubové straně potom hodnotové číslo vedle postavy sv. Václava ztvárněné podle pomníku na Václavském náměstí v Praze, na pozadí nápis z tohoto pomníku. 20 Kč vzor 1993 je v oběhu od 12.05.1993

10 korun českých	20 korun českých
Průměr: 24,5 mm Váha: 7,62 g Složení: ocel pokovená mědí Mincovny: ražba v r. 1993 Hamburgische Münze Hamburg, od r. 1994 Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.)	Průměr: 26 mm Váha: 8,43 g Složení: ocel pokovená mosazí Mincovny: ražba v r. 1993 a 1994 Hamburgische Münze Hamburg, od r. 1995 Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.)

50 korun

Autorem návrhu padesátikoruny byl akademický sochař Ladislav Kozák. Na lícní straně je ve středu český lev, na mezikruží hodnotové číslo. Na rubové straně je ve středu seskupení budov charakteristických pro Prahu, na mezikruží latinský nápis. 50 Kč, vzor 1993 je v oběhu od 07.04.1993

Tato mince byla v roce 1993 vyhlášena nejkrásnější mincí světa, přesto se stala neoblíbenou hlavně svou podobností s desetikorunou, proto došlo k jejímu stahování z oběhu, ale o nějakou dobu později se opět vrátila do oběhu a nahradila padesátikorunovou bankovku.

:: Více v článku Kovová padesátka ::

50 korun českých

Průměr: 27,5 mm, z toho střed 17 mm
Váha: 9,7 g
Složení: bimetalická mince, materiál ocel, ve středu plátovaná slitinou mědi a zinku v poměru 750:250, na mezikruží plátovaná a galvanicky pokovená mědí
Mincovny: ražba v r. 1993 a 1994 Hamburgische Münze Hamburg, od r. 1995 Bižuterie Jablonec, a.s. (od října 1995 změna názvu na Bižuterie Česká Mincovna, a.s.)

Mince pro rok 2000

V roce 2000 byla vydána specielní edice 10 a 20 korun symbolizující milénium. Tyto atypické mince byly poprvé v historii naší země spuštěny do běžného oběhu.

Zrod českých bankovek

S bankovkami byla situace o trochu jednodušší. Chvíli po rozluce u nás obíhaly stejné, ale okolkované bankovky. Ovšem jen do chvíle, než byly nahrazeny suverénními bankovkami České republiky. Jejich autorem se stal známý a uznávaný umělec Oldřich Kulhánek.

10 Kčs versus 10 Kč

Slovenský básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel a jedna z vedoucích osobností slovenské literatury a slovenské kultury vůbec Pavol Országh Hviezdoslav byl poslední postavou, která se objevila na papírové desetikoruně. Nové desetikoruny netiskla ani nově vzniklá Česká ani Slovenská republika a desetikoruna se stala pouze mincí.

10 korun československých	10 korun českých
Autor: A. Brunovský Rozměr: 132 x 67 mm Barva: hnědá Platnost: 1.7.1986-31.7.1993 Kolkovaná: -----	Autor: ----- Rozměr: ----- Barva: ----- Platnost: ----- Emise: -----

20 Kčs versus 20 Kč

Jan Amos Komenský přesídlil ze socialistické dvacetikoruny na novou dvousetkorunu a mohl tak uvolnit místo našemu králi Přemyslu Otakaru I.

20 korun československých	20 korun českých
Autor: A. Brunovský Rozměr: 137 x 67 mm Barva: modrá Platnost: 1.10.1988-31.7.1993 Kolkovaná: -----	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 128 x 64 mm Barva: modrá Platnost: 20.4.1994 - Emise: 1994, 1996

50 Kčs versus 50 Kč

Jednoho z hlavních účastníků Slovenského povstání v letech 1848-1849 L´udovíta Štúra nahradila na nové padesátikorunové bankovce svatá Anežka Česká.

50 korun československých	50 korun českých
Autor: A. Brunovský Rozměr: 147 x 67 mm Barva: červená Platnost: 1.10.1989-31.12.1990 Kolkovaná: -----	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 134 x 64 mm Barva: červená Platnost: 10.9.1997 - Emise: 1993, 1994, 1997

100 Kčs versus 100 Kč

Se stokorunou to v době socialismu bylo složitější. Oblíbenou bankovku se sedlákem a selkou s kouřícími komíny v pozadí měla v roce 1989 nahradit emise bankovek s Klementem Gottwaldem.

Na nové bankovce české republiky však naštěstí vyobrazení na stokoruně nebylo vynucené a její hlavní postavou se stal náš nejslavnější vládce Karel IV.

100 korun československých	100 korun českých
Autor: F. Heřman Rozměr: 164 x 80 mm Barva: zelená Platnost: 1.12.1962 až 7.2.1993 Kolkovaná: do 31.8.1993	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 140 x 69 mm Barva: zelená Platnost: 15.10.1997 - Emise: 1993, 1995, 1997

Tuto stokorunu však lidé nenáviděli a dokonce na ní často Gottwaldovi vypichovali oči špendlíkem. Proto již dávno mrtvý vůdce komunistické strany putoval podruhé k ledy - tedy alespoň jeho obrazy na bankovkách.

100 korun československých verze Klement Gottwald
	Autor: A. Brunovský Rozměr: 147 x 67 mm Barva: zelená Platnost: 1.10.1989 - 31.12.1990 Kolkovaná: -----

200 Kčs versus 200 Kč

Dvousetkorunová bankovka se objevila na území naší země úplně poprvé. Na ní se objevil učitel národů Jan Amos Komenský, který tak přesídlil ze socialistické dvacetikoruny.

200 korun československých	200 korun českých
Autor: ----- Rozměr: ----- Barva: ----- Platnost: ----- Kolkovaná: -----	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 146 x 69 mm Barva: oranžová Platnost: 8.02.1993 - Emise: 1993, 1996, 1998

500 Kčs versus 500 Kč

Na pětisetkorunové bankovce nahradila hrdiny slovenského národního povstání naše asi nejznámější spisovatelka Božena Němcová.

500 korun československých	500 korun českých
Autor: J. Lukavský Rozměr: 152 x 67 mm Barva: hnědo-vínová Platnost: 1.11.1973 - 7.2.1993 Kolkovaná: do 31.8.1993	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 152 x 69 mm Barva: hnědo-růžová Platnost: 21.7.1993 - Emise: 1993, 1995, 1997

1000 Kčs versus 1000 Kč

Na tisícikorunové bankovce nahradil světoznámého hudebního skladatele Bedřicha Smetanu politik a historik František Palacký.

1000 korun československých	1000 korun českých
Autor: A. Brunovský Rozměr: 157 x 67 mm Barva: modrá Platnost: 1.10.1985 - 7.2.1993 Kolkovaná: do 31.8.1993	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 158 x 74 mm Barva: modro-fialová Platnost: 12.5.1993 - Emise: 1993, 1996, 2008

2000 Kčs versus 2000 Kč

Dvoutisícikorunová bankovka se objevila za dobu trvání naší republiky úplně poprvé. Postavou na ní se stala známá operní zpěvačka českého původu Ema Destinnová.

2000 korun československých	2000 korun českých
Autor: ----- Rozměr: ----- Barva: ------ Platnost: ------ Kolkovaná: -----	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 164 x 74 mm Barva: zeleno-růžová Platnost: 15.12.1993 - Emise: 1996, 1999

5000 Kčs versus 5000 Kč

Také pětitisícová bankovka si odbyla svou premiéru po vzniku České republiky. V socialistickém Československu byla nejvyšší bankovkou tisícikoruna, ale již v době první republiky jsou bankovky v takto vysoké hodnotě tištěny.

Nejvyšší nominál si žádal také velmi významnou osobnost naší historie. A nemohl se tedy postavou na této bankovce stát nikdo jiný, než Tomáš Garrigue Masaryk.

5000 korun československých	5000 korun českých
Autor: ----- Rozměr: ----- Barva: ------ Platnost: ------ Kolkovaná: -----	Autor: O. Kulhánek Rozměr: 170 x 74 Barva: modrá Platnost: 15.12.1993 - Emise: 1993, 1999

Koruna námětem medailérů

Koruna je naší měnou více než 100 let, proto není divu, že nejen srdce našich běžných obyvatel, ale i srdce autorů medailí srostla s touto měnou a při významných výročích a změnách vzniká řada medailí právě s námětem této původně monarchistické měny.

Nová česká měna se krátce po svém zavedení dočkala svého ztvárnění ve zlatě. Tyto zlaté medaile vždy na jedné straně symbolizují města z naší mincovní historie, na druhé je potom mincovní obraz oběžné mince.

Desáté výročí svého vzniku oslavila Česká mincovna v Jablonci samozřejmě ražbou pamětních medailí. Tato je ze zlata a váží 7,78 g.

A co bratři Slováci?

Naši noví východní sousedé měli hned po rozdělení republiky jednu drobnou výhodu - vlastnili mincovnu Kremnica a proto neměli s ražbou prvních mincí stejné problémy jako mladičká Česká republika, která musela krátce razit mince v cizině. MInce Slováci začali razit v hodnotách 10, 20 a 50 haléřů, 1, 2, 5, 10 korun. Na mincích se objevil znak Slovenské republiky - dvojitý kříž a náměty z historie slovenského umění. Na nejnižších nominálech se objevují známé části Slovenska.

Slovenské bankovky se od roku 1993 tiskly v hodnotách 20, 50, 100, 200, 500, 1 000 a 5 000 slovenských korun.

Slovenská koruna končí 1.1.2009 zavedením společné evropské měny euro. Podobu euromincí naleznete v Kapitola 15 - Společná evropská měna EURO

Slováci se s korunovou měnou rozloučili jak jinak než ražbou pamětní mince v hodnotě 1000 korun. Autorem mince se stal Karol Ličko, rytec Dalibor Schmidt. Minci razila Mincovňa Kremnica a má průměr: 50 mm, hmotnost: 62.207 g, ryzost: 999/1000 Ag, hrana: hladká, vlys „1. 1. 2009 * ZAVEDENIE EURA * EURO INTRODUCTION“. Náklad proof mincí byl stanoven na 2000 ks.

Nástup EURA v České republice?

I když Česká mincovna už zavedení společné evropské měny v roce 2002 oslavila vydáním medaile se symbolem pražského groše, coby první společnou evropskou měnou, na to pravé euro si v České republice musíme nějako dobu počkat.

Vláda již několikrát zavedení eura v Česku odložila a Českou republiku dokonce předehnalo sousední Slovensko, které splnilo všechny podmínky a rozhodlo se měnu zavést už od 1.1.2009. Na to, zda to byl krok správným směrem si my, stejně jako občané Slovenské republiky musíme nějakou dobu počkat.

Diskuze k tématu

Aby bylo možno encyklopedii P-NUMISMATIKA rozšiřovat, doplňovat a vylepšovat přesně podle přání Vás - návštěvníků, máte možnost reagovat na zde uveřejněná témata.

Budu rád, když mi zde zanecháte své dojmy, zda se Vám něco líbí či naopak nelíbí a já budu tak moci lépe celou encyklopedii vylepšovat a doplňovat.